Fokker D.VII byl německý jednomístný stíhací dvouplošník navržený Reinholdem Platzem v továrně Anthony Fokkera a používaný koncem první světové války a po ní. Při jeho nasazení na frontě v roce 1918 se ukázalo, že je lepší než tehdejší stíhací letouny spojenců, což vedlo k druhému období německé vzdušné převahy známé jako Fokker Scourge. Stal se tak známým například tím, že byl jako jediný typ spojenci jmenovitě uveden v podmínkách kapitulace Německa, s požadavkem odevzdání všech letounů tohoto typu v „dobrém stavu“. Na strojích D.VII létala mnohá německá letecká esa, například Ernst Udet, Fritz Rumey nebo Franz Büchner, ale i Hermann Göring.
Stavebnice obsahuje sadu balsových výřezů a veškerý potřebný stavební materiál (nosníky, uhlíkové výztuhy). Samozřejmostí je stavební plán a foto-návod. Potahový materiál a drobná bižuterie (páky kormidel, vidličky servomotorů apod.) nejsou součástí.
Díky celé řadě 3-D tištěných dílů je stavba rychlá a jednoduchá. Maketový vzhled dodávají atrapy kulometu, motoru, přístrojové desky či kol hlavního podvozku (pilot není součástí balení).
Základní informace
- Rozpětí 842 mm
- Délka 716 mm
Ovládané funkce
- Křidélka
- Výškovka
- Směrovka
- Motor
Letová hmotnost
- 400 g ( v závislosti na kvalitě stavby a výběru elektroniky)
Vybavení
- Motor: pro maketový projev možno použít motory řady 2208
- Regulátor: RAY G2 20A
- Serva: 4x HS40
- Baterie: Lipo 2s (možno 3s)